Tento víkend se konalo Mistrovství České Republiky dětí a mládeže v radioelektronice. Tentokrát v Olomouci a jak připoměli někteří pamětníci, jednalo se již o 37 ročník.
V pátek po obědě jsem naložil kluky a vyrazili jsme do Olomouce.
V pátek po obědě jsem naložil kluky a vyrazili jsme do Olomouce.
Na místo jsme dorazili v 15 hodin a po vzájemném přivítání se s dalšími účastníky, které již známe, jsme se vydali nahlásit k prezenci. V kategorii Ž1 (do 12 let) jsem měl Lukáše Koňaříka (10let), který se již loni zúčastnil MČR, v kategorii Ž2 (13 až 16 let) jsem měl Ondru Pokorného a v kategorii M (17 až 19 let) Martina Růžičku, OK2MRK. Martin s Ondrou byli na MČR poprvé. S Martinem i Ondrou jsme věnovali, zejména od konání krajského kola, spoustu času přípravě na testy a procházeli vše možné, takže mé svědomí a snad i jejich bylo klidnější, že jsme udělali co se dalo. S Lukášem jsem to měl o něco snadnější, protože má doma podporu a s jeho přípravou mi velmi pomáhá jeho taťka.
Organizátoři zvolili místo konání na Střední škole logistiky a chemie. Po prezenci a odevzdání domácích výrobků jsme se vydali ubytovat do internátu naproti škole. Test z odborných znalostí měl začít 17:30 a tak nám sice zbyla chvíle času, ale vzhledem k dost odlehlému místu konání jsme museli vzdát "obvyklý" výlet na zmrzlinu k posilnění :(.
Čas konání se blížil, nervozita rostla také a my se odebrali do nedaleké jídelny, kde se měly konat testy, slavnostní zahájení a večeře (v uvedeném pořadí).
Po hodině testy skončily, někteří využili čas až do konce, jiní odevzdali i dříve. My dospělí, coby doprovod, jsme si mohli testy projít také během doby čekání a tak po ukončení testů jsme mohli probrat s klukama co měli dobře a co špatně. Musím říct, že jsme se i ostatní dospělí shodli, že jediný test, který byl odpovídající kategorii, byl test pro Ž1. Test kategorie Ž2 bychom spíše dali pro kategorii M a test co měli v Mku byl vhodný spíše pro absolventy vysokých škol coby uchazeče o zaměstnání v elektro fimě :(. Tohle bych si dovolil poněkud vytknout autorovi testů....
No jak se ukázalo, rozsah znalostí, které jsem se snažil klukům předat nebyl dostatečný a jak jsem se bavil i s dalšími... bylo to mnohdy spíš o správnosti tipování než o "průklepu" znalostí. Nevím, již chvíli mám pocit, že by jsme se měli spojit společně a připravit testy ne krajově specifické, ale komplexní... a nebo najít někoho nezávislého, kdo připraví testy. Jenže ten dotyčný by musel znát reálné možnosti dětí v daných kategoriích. Obávám se, že i s testy Ž2 by měli mnozí studenti VŠ dost velký problém :D. Že bych zkusil v práci jak dopadnou kolegové? Já tedy měl test Mka bezpečně na 36bodů, jednu otázku jsem nevěděl vůbec a jednu jsem si nebyl jistý... A asi jsem nebyl z vedoucích sám, kdo by to nedal na plný počet :). No mám se ještě co učit :D.
Po testech následovalo společné zahájení, slavnostní slib poroty i soutěžících a pak večeře.
Jak také zaznělo při zahájení, vítězové jsou vlastně všichni zúčastnění, protože se jednalo o nejlepší elektroniky ze všech krajů republiky. No jsem rád, že to zaznělo, protože stejným prohlášením jsem se snažil uklidnit kluky i já mnohokrát před soutěží.
Po večeři (řízek a bramborová kaše) jsme si ještě krátce prošli testy a vydali se na procházku.
Ráno měl být budíček v 7:30, ale my byli stejně vzhůru mnohem dřív. Po snídani kluky čekala stavba soutěžního výrobku. Již podle různých indicií jsme tušili, že to nebude snadné. Obvykle totiž stačí na stavbu výrobku 3h a tady organizátoři nechali na stavbu 4hodiny. Mno jak se záhy ukázalo, naše tušení bylo správné.
V kategorii Ž1 stavěli AM přijímač (na PCB a děcka motaly feritovou anténu). V kategorii Ž2 stavěli kluci detektor kovových předmětů (na univerzálním PCB a motali cca 100závitů na kostřičku pro malý feritový hrníček. No a kategorie M? Ti stavěli měnič z +12V na symetrických 12V s transformátorem a to celé na univerzálním PCB.
Kromě kategorie M nemám zatím fotky konstrukcí co měli kluci, tak prozatím pro ilustraci alespoň ten měnič, konstrukci Martina MRK.
Jak se s tím kluci (a holky) poprali? No v rámci svých možností a schopností. Zde pár fotek podle kategorií
Jako první kategorie Ž1 (děti do 12 let).
Kategorie Ž2 a M soutěžily v jedné mistnosti, nyní pár fotek Ž2 (13-16let)
A nyní tzv. "královská" kategorie M (mládež 17-19let)
No bylo to dost náročné, zvláště v kategoriích Ž2 a M o čemž napovídá také hodnocení funkčnosti, kdy v případě nedokončení nebo nefunkčnosti výrobku je 0bodů, Pokud je odevzdán včas a funkční, pak 30bodů. Částečně funkční hodnocen 15body.
Inu, jak jsme se shodli v širším fóru (UWQ, CDJ, ZHV a další..) na chodbě při diskuzi: když už motání cívek, tak klasický PCB a ne univerzál! 4 hodiny byly holt málo...
No já osobně s děckama na univerzál stavím v kroužku taky, ale spíše jako ukázku a jako návod jak si "bastlit" doma a jinak spíše preferuju výuku návrhu PCB u starších dětí pomocí návrhových systémů. Můj osobní názor je, že návrhem PCB si daleko lépe udělají představu co a jak umístit na PCB a kudy táhnout spoj než v případě univerzálního PCB. Pokud totiž na univerzálu špatně začnu, tak už to nikdy nerozdělám a nedělám znovu lépe, obvykle nabastlím tak, aby to vyšlo. Kdežto v CAD klidně rozkopu celý návrh a rozmístím znova a lépe. Jak jsem podotkl, je to můj názor a když se někomu více líbí stavba na univerzál, je to každého věc. Výhodou návrhu v CAD je však velmi snadná případná oprava při změně zapojení pro finální předlohu, nemluvě o úspoře času. Já osobně preferuji v kroužku seznámení a také stavbu se SMD. Jak mi potvrdila Šárka Vávrová (donedávna také účastnice MČR), která nyní při studiu na VŠ brigádničí v Bang&Olufsen, ve firmách převažují SMD a ne klasické "vývodové" součástky. Myslím, že nebude na škodu se v kroužcích více věnovat i této technologii.
No a nyní donesené výrobky, počínaje kategorií Ž1, bohužel zde nebyly striktně odděleny kategorie, tak bez bližšího popisu :)
Po odevzdání soutěžních výrobků jsme se všichni přesunuli (spíše utíkali, byl hlad) na oběd a poté jsme si šli odpočinout. No z odpočinku moc nebylo, protože ve 14h jsme dostali info, že se jde na prohlídku Muzea veteránů. Po návratu jsme měli čas ještě chvíli na odpočinek a před 17h jsme se přesunuli do školy k vyhlášení výsledků. Před tím jsme si už mohli přečíst výsledky, i když jmenné přiřazení chybělo, alespoň své svěřence jsme si každý vedoucí družstva rozklíčovat dokázali :).
No a jak to vše dopadlo? Pro nás víc než dobře. Nedělali jsme si ambice na "bednu" tj. 1.-3. místo (alespoň kousíček naděje ale vždy v každém je, co si budeme povídat :) ). Zvláště po testech tato naděje pohasla, nicméně přeci jen se jakýmsi zázrakem podařilo Ondrovi v kategorii Ž2 obsadit 3. místo. Svůj díl štěstí v tom hrálo také to, že včas odhalil chybu na svém výrobku a jako jeden z mála měl tak výrobek funkční v časovém limitu.
Lukáš v Ž1 obhájil loňské 5. místo a Martin MRK? No vzhledem ke konkurenci je jeho 7. místo víc než skvělé. Kdyby se mu povedlo rozchodit výrobek včas, získal by 30 bodů a byl pak 4., ale jak jsme se shodli, to by asi mrzelo víc jak to 7. místo :). Jak se říká kdyby byly... no tak kdyby k tomu měl o 9 bodů v testu víc, tak byl na 1. místě. Budem společně všichni o to více pracovat na znalostech a třeba příští rok bude víc štěstí a znalostí, které pomůžou k lepšímu umístění.
Rád bych poděkoval svým klukům za jejich snahu, bez které bych ani já neměl to nadšení věnovat jim tolik svého času. Samozřejmě je třeba poděkovat i organizátorům letošní soutěže, sám vím co je to za práci s chystáním a přestože k testům i soutěžním výrobkům kategorie Ž2 a M mám výhrady, je třeba poděkovat i za to, že mi dali další témata k rozšíření aktivit v kroužku. Jen bohužel nevím jak jinde, ale zrovna univerzální PCB je věc, která je u dětí (rozhodně těch mladších) nejvíce problematická a odrazující. Navíc v takovéto soutěži by měly být nastavené stejné podmínky a aby měli hlavně stejné podmínky i rozhodčí. Jak chcete hodnotit výrobek na univerzálu, když je každý jiný? No nezáviděl jsem jim ani trochu.
A na závěr tedy vyhlášení výsledků a vítězové.
Petr AIA , u vyhodnocení jako zástupce ON Semiconductor, předal vybraným účastníkům také pozvání na exkurzi (i s rodiči) do poboček ON v Rožnově případně v Brně.
Je vidět, že ON Semiconductor má zájem o vychovávání dětí pro elektroniku již od útlého věku, zatímco většina ostatních firem soustřeďuje své zájmy spíše až na studenty vysokých škol, což je podle mne už pozdě. Je zapotřebí podchytit talenty od mládí a já jsem velmi rád, že to chápe alespoň ON a to podle mne především zásluhou Radka Václavíka OK2XDX.
Já sice v ON již nepracuji a snažím se získat podobnou podporu nejen takových akcí u svého nynějšího zaměstnavatele, ale zatím bohužel naprosto bez úspěchu. No uvidíme jestli v budoucnu dojde k většímu zájmu o podporu i u jiných firem.
A po vyhlášení výsledků jako obvykle "hrabák" pro děti. Jak jim bylo řečeno, "běžecké boty výhodou".
Výsledky máme slíbeny, že budou zaslány později emailem, tak případně dodám do článku jakmile budou k dispozici, v tuto chvíli alespoň fotografie výsledků bez rozklíčování jmen a krajů.
Tak, já si nyní chvíli odpočinu, ale moc dlouho ne (snad mi Zbyněk dá alespoň týden :) ). Čeká mě pokračování úsilí v chystání Elektrotábora 2014. No a začátkem školního roku začneme v kroužku opět usilovně pracovat na zvyšování znalostí, které se nám budou příští rok velmi hodit v dalším ročníku soutěže dětí a mládeže v radioelektronice. S některými účastníky se uvidíme na Elektrotáboře s ostatními na viděnou příští rok na MČR v Opavě, snad :).
A co říct na závěr? Naprostá shoda mezi všemi vedoucími byla v tom, že značně upadají základní znalosti dětí. Já si myslel, že je to "jen" náhodný jev, ale něco je špatně, když jsme se všichni shodli, že suplujeme v kroužcích výuku matematiky, fyziky a u starších i základy elektroniky. Proti tomu co jsme se my v mládí učili je nyní posun o více jak jeden ročník a navíc děcka chodí o rok déle na ZŠ. No a střední odborné školy? Raději nechci ani rozmazávat.... mě dostatečně šokovalo spojení SPŠE Frenštát, kde jsem studoval, s gymnáziem.... Nějak mi to hlava nebere, zvláště když už před lety se spojila průmyslovka s učilištěm (no to bylo alespoň také elektro).
Těší mne alespoň dobrý pocit, když přijdou děcka do kroužku a chlubí se, že ve škole probírali to co loni v kroužku a že se jim to hodilo. No bohužel zájem o učení se matematiky a fyziky namísto elektroniky, bastlení a pájení je u dětí minimální. Jenže matematika a fyzika je u elektroniky potřeba. Větší zájem o výuku pozoruji spíše u těch starších, ale ne u všech. No nedivím se, když přijdou ze školy a jdou do kroužku, kde se někdo snaží v jejich volnu zase do nich hustit vědomosti :D.
73! Robin OK2UWQ
Organizátoři zvolili místo konání na Střední škole logistiky a chemie. Po prezenci a odevzdání domácích výrobků jsme se vydali ubytovat do internátu naproti škole. Test z odborných znalostí měl začít 17:30 a tak nám sice zbyla chvíle času, ale vzhledem k dost odlehlému místu konání jsme museli vzdát "obvyklý" výlet na zmrzlinu k posilnění :(.
Čas konání se blížil, nervozita rostla také a my se odebrali do nedaleké jídelny, kde se měly konat testy, slavnostní zahájení a večeře (v uvedeném pořadí).
 |
| rozdávání testů... příslušná kategorie zvedne ruku .. teď! |
 |
 |
 |
| Martinova hlava pracuje naplno... kouše si rty... |
 |
| Ondra pro změnu zase kouše pero |
Po hodině testy skončily, někteří využili čas až do konce, jiní odevzdali i dříve. My dospělí, coby doprovod, jsme si mohli testy projít také během doby čekání a tak po ukončení testů jsme mohli probrat s klukama co měli dobře a co špatně. Musím říct, že jsme se i ostatní dospělí shodli, že jediný test, který byl odpovídající kategorii, byl test pro Ž1. Test kategorie Ž2 bychom spíše dali pro kategorii M a test co měli v Mku byl vhodný spíše pro absolventy vysokých škol coby uchazeče o zaměstnání v elektro fimě :(. Tohle bych si dovolil poněkud vytknout autorovi testů....
No jak se ukázalo, rozsah znalostí, které jsem se snažil klukům předat nebyl dostatečný a jak jsem se bavil i s dalšími... bylo to mnohdy spíš o správnosti tipování než o "průklepu" znalostí. Nevím, již chvíli mám pocit, že by jsme se měli spojit společně a připravit testy ne krajově specifické, ale komplexní... a nebo najít někoho nezávislého, kdo připraví testy. Jenže ten dotyčný by musel znát reálné možnosti dětí v daných kategoriích. Obávám se, že i s testy Ž2 by měli mnozí studenti VŠ dost velký problém :D. Že bych zkusil v práci jak dopadnou kolegové? Já tedy měl test Mka bezpečně na 36bodů, jednu otázku jsem nevěděl vůbec a jednu jsem si nebyl jistý... A asi jsem nebyl z vedoucích sám, kdo by to nedal na plný počet :). No mám se ještě co učit :D.
Po testech následovalo společné zahájení, slavnostní slib poroty i soutěžících a pak večeře.
 |
| zástupci ČRK, Olomouce, rozhodčí a organizátoři při zahájení soutěže |
 |
| Moji kluci během zahájení (ten veliký nesoutěží, to je taťka od nejmladšího Lukáše :D) |
Jak také zaznělo při zahájení, vítězové jsou vlastně všichni zúčastnění, protože se jednalo o nejlepší elektroniky ze všech krajů republiky. No jsem rád, že to zaznělo, protože stejným prohlášením jsem se snažil uklidnit kluky i já mnohokrát před soutěží.
Po večeři (řízek a bramborová kaše) jsme si ještě krátce prošli testy a vydali se na procházku.
Ráno měl být budíček v 7:30, ale my byli stejně vzhůru mnohem dřív. Po snídani kluky čekala stavba soutěžního výrobku. Již podle různých indicií jsme tušili, že to nebude snadné. Obvykle totiž stačí na stavbu výrobku 3h a tady organizátoři nechali na stavbu 4hodiny. Mno jak se záhy ukázalo, naše tušení bylo správné.
V kategorii Ž1 stavěli AM přijímač (na PCB a děcka motaly feritovou anténu). V kategorii Ž2 stavěli kluci detektor kovových předmětů (na univerzálním PCB a motali cca 100závitů na kostřičku pro malý feritový hrníček. No a kategorie M? Ti stavěli měnič z +12V na symetrických 12V s transformátorem a to celé na univerzálním PCB.
Kromě kategorie M nemám zatím fotky konstrukcí co měli kluci, tak prozatím pro ilustraci alespoň ten měnič, konstrukci Martina MRK.
 |
| Schéma měniče kategorie M |
Jak se s tím kluci (a holky) poprali? No v rámci svých možností a schopností. Zde pár fotek podle kategorií
Jako první kategorie Ž1 (děti do 12 let).
 |
 |
| vpravo Lukáš |
 |
| Zleva Michal a Martina Hanusovi (MS kraj) |
 |
 |
Kategorie Ž2 a M soutěžily v jedné mistnosti, nyní pár fotek Ž2 (13-16let)
 |
| vpředu vlevo Andrej (MS kraj) a vpravo Ondra (ZL) |
 |
 |
 |
 |
| Ondra pečlivě kontroluje jestli nemá chybu |
A nyní tzv. "královská" kategorie M (mládež 17-19let)
 |
 |
| Martin má první část měniče hotovu, už jen "trafo a zbytek" |
 |
 |
| a motá se trafo |
 |
| je třeba si rozlišit každé vinutí.... a také začátky vinutí! |
 |
| Martin má konečně hotovo, ještě oživit... bohužel na první zapojení to bralo víc.. nepodařilo se mu najít chybu v časovém limitu |
No bylo to dost náročné, zvláště v kategoriích Ž2 a M o čemž napovídá také hodnocení funkčnosti, kdy v případě nedokončení nebo nefunkčnosti výrobku je 0bodů, Pokud je odevzdán včas a funkční, pak 30bodů. Částečně funkční hodnocen 15body.
 |
| kategorie Ž2 |
 |
| kategorie M |
Inu, jak jsme se shodli v širším fóru (UWQ, CDJ, ZHV a další..) na chodbě při diskuzi: když už motání cívek, tak klasický PCB a ne univerzál! 4 hodiny byly holt málo...
No já osobně s děckama na univerzál stavím v kroužku taky, ale spíše jako ukázku a jako návod jak si "bastlit" doma a jinak spíše preferuju výuku návrhu PCB u starších dětí pomocí návrhových systémů. Můj osobní názor je, že návrhem PCB si daleko lépe udělají představu co a jak umístit na PCB a kudy táhnout spoj než v případě univerzálního PCB. Pokud totiž na univerzálu špatně začnu, tak už to nikdy nerozdělám a nedělám znovu lépe, obvykle nabastlím tak, aby to vyšlo. Kdežto v CAD klidně rozkopu celý návrh a rozmístím znova a lépe. Jak jsem podotkl, je to můj názor a když se někomu více líbí stavba na univerzál, je to každého věc. Výhodou návrhu v CAD je však velmi snadná případná oprava při změně zapojení pro finální předlohu, nemluvě o úspoře času. Já osobně preferuji v kroužku seznámení a také stavbu se SMD. Jak mi potvrdila Šárka Vávrová (donedávna také účastnice MČR), která nyní při studiu na VŠ brigádničí v Bang&Olufsen, ve firmách převažují SMD a ne klasické "vývodové" součástky. Myslím, že nebude na škodu se v kroužcích více věnovat i této technologii.
No a nyní donesené výrobky, počínaje kategorií Ž1, bohužel zde nebyly striktně odděleny kategorie, tak bez bližšího popisu :)
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Martinův TRX PicaStar |
 |
 |
 |
Po odevzdání soutěžních výrobků jsme se všichni přesunuli (spíše utíkali, byl hlad) na oběd a poté jsme si šli odpočinout. No z odpočinku moc nebylo, protože ve 14h jsme dostali info, že se jde na prohlídku Muzea veteránů. Po návratu jsme měli čas ještě chvíli na odpočinek a před 17h jsme se přesunuli do školy k vyhlášení výsledků. Před tím jsme si už mohli přečíst výsledky, i když jmenné přiřazení chybělo, alespoň své svěřence jsme si každý vedoucí družstva rozklíčovat dokázali :).
No a jak to vše dopadlo? Pro nás víc než dobře. Nedělali jsme si ambice na "bednu" tj. 1.-3. místo (alespoň kousíček naděje ale vždy v každém je, co si budeme povídat :) ). Zvláště po testech tato naděje pohasla, nicméně přeci jen se jakýmsi zázrakem podařilo Ondrovi v kategorii Ž2 obsadit 3. místo. Svůj díl štěstí v tom hrálo také to, že včas odhalil chybu na svém výrobku a jako jeden z mála měl tak výrobek funkční v časovém limitu.
Lukáš v Ž1 obhájil loňské 5. místo a Martin MRK? No vzhledem ke konkurenci je jeho 7. místo víc než skvělé. Kdyby se mu povedlo rozchodit výrobek včas, získal by 30 bodů a byl pak 4., ale jak jsme se shodli, to by asi mrzelo víc jak to 7. místo :). Jak se říká kdyby byly... no tak kdyby k tomu měl o 9 bodů v testu víc, tak byl na 1. místě. Budem společně všichni o to více pracovat na znalostech a třeba příští rok bude víc štěstí a znalostí, které pomůžou k lepšímu umístění.
Rád bych poděkoval svým klukům za jejich snahu, bez které bych ani já neměl to nadšení věnovat jim tolik svého času. Samozřejmě je třeba poděkovat i organizátorům letošní soutěže, sám vím co je to za práci s chystáním a přestože k testům i soutěžním výrobkům kategorie Ž2 a M mám výhrady, je třeba poděkovat i za to, že mi dali další témata k rozšíření aktivit v kroužku. Jen bohužel nevím jak jinde, ale zrovna univerzální PCB je věc, která je u dětí (rozhodně těch mladších) nejvíce problematická a odrazující. Navíc v takovéto soutěži by měly být nastavené stejné podmínky a aby měli hlavně stejné podmínky i rozhodčí. Jak chcete hodnotit výrobek na univerzálu, když je každý jiný? No nezáviděl jsem jim ani trochu.
A na závěr tedy vyhlášení výsledků a vítězové.
 |
| Zástupci sponzorů (TME, ON) a organizátoři při slavnostním vyhlášení |
 |
| vítězové kategorie Ž1 |
 |
| kategorie Ž2 |
 |
| a kategorie M |
 |
| mimosoutěžní ocenění dívek, které se zúčastnily mezi tolika kluky |
 |
| a ocenění nejmladšího účastníka, který se i přes své mládí probojoval na lepší umístění než mnozí jeho starší konkurenti. |
 |
| no a Martin MRK si odnesl cenu za nejlepší domácí výrobek (TRX PicaStar) |
Petr AIA , u vyhodnocení jako zástupce ON Semiconductor, předal vybraným účastníkům také pozvání na exkurzi (i s rodiči) do poboček ON v Rožnově případně v Brně.
Je vidět, že ON Semiconductor má zájem o vychovávání dětí pro elektroniku již od útlého věku, zatímco většina ostatních firem soustřeďuje své zájmy spíše až na studenty vysokých škol, což je podle mne už pozdě. Je zapotřebí podchytit talenty od mládí a já jsem velmi rád, že to chápe alespoň ON a to podle mne především zásluhou Radka Václavíka OK2XDX.
Já sice v ON již nepracuji a snažím se získat podobnou podporu nejen takových akcí u svého nynějšího zaměstnavatele, ale zatím bohužel naprosto bez úspěchu. No uvidíme jestli v budoucnu dojde k většímu zájmu o podporu i u jiných firem.
A po vyhlášení výsledků jako obvykle "hrabák" pro děti. Jak jim bylo řečeno, "běžecké boty výhodou".
 |
 |
 |
 |
Výsledky máme slíbeny, že budou zaslány později emailem, tak případně dodám do článku jakmile budou k dispozici, v tuto chvíli alespoň fotografie výsledků bez rozklíčování jmen a krajů.
 |
 |
 |
Tak, já si nyní chvíli odpočinu, ale moc dlouho ne (snad mi Zbyněk dá alespoň týden :) ). Čeká mě pokračování úsilí v chystání Elektrotábora 2014. No a začátkem školního roku začneme v kroužku opět usilovně pracovat na zvyšování znalostí, které se nám budou příští rok velmi hodit v dalším ročníku soutěže dětí a mládeže v radioelektronice. S některými účastníky se uvidíme na Elektrotáboře s ostatními na viděnou příští rok na MČR v Opavě, snad :).
A co říct na závěr? Naprostá shoda mezi všemi vedoucími byla v tom, že značně upadají základní znalosti dětí. Já si myslel, že je to "jen" náhodný jev, ale něco je špatně, když jsme se všichni shodli, že suplujeme v kroužcích výuku matematiky, fyziky a u starších i základy elektroniky. Proti tomu co jsme se my v mládí učili je nyní posun o více jak jeden ročník a navíc děcka chodí o rok déle na ZŠ. No a střední odborné školy? Raději nechci ani rozmazávat.... mě dostatečně šokovalo spojení SPŠE Frenštát, kde jsem studoval, s gymnáziem.... Nějak mi to hlava nebere, zvláště když už před lety se spojila průmyslovka s učilištěm (no to bylo alespoň také elektro).
Těší mne alespoň dobrý pocit, když přijdou děcka do kroužku a chlubí se, že ve škole probírali to co loni v kroužku a že se jim to hodilo. No bohužel zájem o učení se matematiky a fyziky namísto elektroniky, bastlení a pájení je u dětí minimální. Jenže matematika a fyzika je u elektroniky potřeba. Větší zájem o výuku pozoruji spíše u těch starších, ale ne u všech. No nedivím se, když přijdou ze školy a jdou do kroužku, kde se někdo snaží v jejich volnu zase do nich hustit vědomosti :D.
73! Robin OK2UWQ