Je tu květen a také dlouho očekávané vyvrcholení ročních příprav na celostátní klání dětí a mládeže v radioelektronice. A tak jsme se tento proloužený víkend sešli v Opavě poměřit síly s vítězi krajských kol celé republiky.
I přes vyhrožování meteorologů bylo počasí na cestu docela příjemné. Posbíral jsem Lukáše, Ondru a nebýt krabic se soutěžními výrobky, nářadím a výrobky kluků, jel bych s téměř prázdným autem (no bylo nakonec plné dost :) ). Martin se svým spolužákem chtěl jet po vlastní ose a já tak měl o jedno zajíždění méně.
GPS souřadnice měl Franta OK2LF naprosto přesné a tak jsme dorazili bez komplikací až na místo konání soutěže - Střední školu technickou v Opavě. Po zaregistrování u prezence a ubytování jsem tentokrát měl i jiné úkoly a tak mě docela mrzelo, že jsem neměl kdy s kluky zajít na zmrzlinu a zopakovat si také záležitosti z elektroniky, které by se mohly vyskytnout v testu.
Vzhledem k tomu, že jsem se podílel na přípravě výrobků pro kategorii mladších a starších žáků, delegoval jsem vedoucího družstva na Lukášova taťku. Z diskuze s Frantou a Petrem OK2AIA jsme zvolili konstrukci sirény a elektronické kostky s krabičkou. Výrobek pro kategorii mládež, digitální C-metr, chystal Petr Ďuriš z Olomouce.
S Petrem AIA jsme navrhli časování tak, že v klidu děcka zvládnou nejen vlastní stavbu, ale také vrtnutí krabičky... Bohužel nakonec přímo na místě se porotci rozdělili na dva tábory, ti co nechtěli krabičku hodnotit a ti co ano. A tak nakonec jsme ustoupili a nechali krabičku děckám k výrobku, aby si mohli výrobek zkompletovat doma a pochlubit se tak mezi kamarády. Co si budeme povídat, kus osazeného PCB s dráty nevypadá tak zajímavě jako když je v krabičce.
Po ubytování měli kluci dostatek času si popovídat s ostatními účastníky, také předat své donesené výrobky a obhlédnout konkurenci.
Na zahájení soutěže jsme se přesunuli do jídelny školy, kde nás uvítal nejen Franta OK2LF za Český radioklub, ale také zástupci města a sponzorů.
Přiblížila se doba testů a s ním i nervozita. Nevím kdo byl více nervózní, jestli já nebo kluci.... v každém případě mne přípravy tak zaměstnaly, že jsem si ani nestihl vyřídit cestovné, za což mi posléze Franta LF vynadal... no co už.
A jdeme na testy. Nejprve fotky nejmladších, tj. kategorie Ž1.
Ve stejnou chvíli u starších žáků byla situace podobná:
A co kategorie M-mládež?
Po dopsání testů jsme s kluky probírali co věděli a co ne. No netřeba říkat, že udělali chyby především z nervozity a Martin dokonce jeden vzoreček napsal správně a pak jej opravil na špatný. No bylo jasné, že nervy pracovaly. Byl jsem zvědavý jak dopadli. V mezičase nás ředitel školy zavedl do dílen, kde si kluci mohli prohlédnout stroje a vybavení školy k odborné výuce žáků. Foťák jsem sebou neměl, protože jsem se o odchodu dozvěděl na poslední chvíli. Škoda. Třeba mi někdo z těch co foťák měli poskytne fotky a pak zde dodám.
Po večeři měli kluci čas k diskuzi s ostatními nebo se mohli vypravit na obhlídku Opavy, my starší jsme se vypravili doslova za roh trochu pokecat, mnozí jsme zavzpomínali na své mládí a účasti na těchto soutěžích. No a také diskutovali, kdo se dá na organizaci MČR příští rok.
Ráno jsem nějak nemohl dospat, tak jsem i bez budíku vstával před 6 a na chodbě jsem potkal Petra Ďuriše, který šel chystat stoly pro stavbu soutěžních výrobků. Tak jsme alespoň přichystali většinu ještě před budíčkem (7:30) a já tak měl čas s kluky probrat po ránu výsledky testů. Nedopadli jsme špatně, což kluky potěšilo. Nicméně kluky v Mku čekal poměrně složitý výrobek a nebylo vůbec jisté jak dopadnou. Proč říkám kluci, když mám v Mku jen Martina? Inu protože Martin a Pepa (za MSK) jsou spolužáci a já loni Pepovi poskytl součásky i PCB k ověření SMD verze RLCmetru, která mi už od ET2013 leží v šuplíku a nebyl čas (a ani chuť) ověřit, že PCB je v pořádku. Schéma bylo stejné jako klasická verze, kterou stavěli kluci na ET. Důvod proč to zmiňuji se dočtete na konci :).
Po snídani byla chvíle, aby si soutěžící přichystali vybavení. V 9h dostali všichni stavebnice a začala stavba. Já přichystal pro Ž2, vzhledem k poměrné jednoduchosti, trochu test pozornosti a inteligence. Inu někteří se ozvali hned, že podle BOMky mají některých součástek víc (jedna hodnota) a jiné (jeden kondenzátor). Co mě však dostalo bylo to, že někteří s tím přišli až po hodině stavby! To neposlouchali na začátku, když se začali ozývat první nespokojení? No budiž, každý má navyklý jiný postup práce. Já jim říkal, že nejsou automatické osazovačky a že mají používat schéma ke kontrole.
A nyní fotky z práce na soutěžním výrobku. Nejprve Ž1, kteří stavěli tříhlasou sirénu.
A nyní kategorie Ž2. Stavěli elektronickou kostku a díky dohodě, že krabičku vrtat nebudou, měli téměř všichni hotovo před limitem, až na jednu výjimku. Myslím, že většina neměla absolutně problém. Jen dva soutěžíci měli problém s pájením tlačítka a vypínače na přívody. Jeden dokonce tvrdil, že jsou ty součástky na nic. Inu to by měli problém všichni, nehledě na to, že v kategorii Ž1 měli obdobné přepínače a problémy nebyly.
Nakonec tzv. královská kategorie M-mládež. Ti měli hoodně složitý výrobek, jak znám Petra Ďuriše, dalo se to očekávat. Jsem velmi rád, že nezvolil stavbu na univerzál, ale na druhou stranu se rozhodl vyrábět plošné spoje svépomocí a tak i vrtal díry. No nezáviděl jsem mu, protože chystal 20ks stavebnic (tak jako já pro každou kategorii), ikdyž nakonec bylo pouze 8 soutěžících. Při 350ks děr na stavebnici, pokud si dobře pamatuji, měl za sebou 7000 vyvrtaných děr. Petře smekám!!!
Fotek u kategorie M dávám více, přeci jen to byl docela záběr pro kluky a je vidět postup stavby :)
Jak se ukázalo, obtížnost výrobku byla velká. Petr Ďuriš nemívá malé nároky a je to poznat na jeho svěřencích. Martin MRK odevzdal jako druhý svůj soutěžní výrobek a chvíli po něm i jeho spolužák Pepa. Nakonec odevzdali 4 v prodlouženém limitu funkční výrobky, jeden částečně funkční a ostatní neměli dokončeno. S Petrem jsme se shodli, že u většiny zapracovala nervozita z časového tlaku. Martin byl klidný do té doby, než zjistil, že mu dochází čas a má spoustu práce před sebou. Nemyslím si, že to bylo u ostatních jiné.
Petr už den předem přiznal, že možná obtížnost trochu přepískl, ale na rozdíl od univerzálů loni, nemám důvod mu něco vytýkat. Já se podobně "vykoupal" loni na okrese se stavebnicí kecafonu. Možná by stálo za zvážení občas v kroužku zkusit stavbu výrobku na čas, ale zároveň kvalitně. Jenže ono se to hezky říká a špatně dělá... navíc, zde na MČR jsou reprezentanti toho nejlepšího v republice, ikdyž je znát, že některé kraje mají zřejmě velmi nízkou konkurenci soutěžících. Jinak by nebylo možné vidět u některých jedinců problémy, které jsme viděli. Nemíním ukazovat, je to spíš poznámka k vedoucím kroužků, aby si vzali příklad od "konkurence". Přeci jen je to jejich vizitka co jejich svěřenci umí.
Po výrobě soutěžního výrobku následoval oběd a poté výlet do bunkru u Darkoviček a do Hrabyně. Popravdě, vzhledem ke stísněným podmínkám v bunkru mám pouze 1 fotku a tak ji sem ani nedávám, ostatně většina se tam může zajet podívat osobně.
Myslím, že nyní je prostor pro názornou ukázku úrovně dovezených (domácích) výrobků soutěžících.
Kategorie Ž1
Kategorie Ž2
Kategorie M
Po návratu nás čekala večeře a slavnostní vyhlášení výsledků. Protože výsledky byly vyvěšeny na tabuli již před večeří, všichni jsme věděli jak to dopadlo. Nezastírám, že jsem doufal v umístění především Martina na medailových místech. Jeho konstrukce transvertoru nebyla zrovna jednoduchá (ikdyž někteří mu říkali, že loni Picastar byl mnohem složitější), přeci jen TRV si dělal od návrhu sám a já s ním trávil hodně času při "výuce" návrhu VF obvodů, konzultacích, měření atd... Prostě oba jsme dělali vše, aby dopadl co nejlépe na této soutěži, protože měl poslední možnost se letos zúčastnit. No nakonec kluci dopadli mnohem lépe než jsem očekával.
Nejprve výsledky Ž1
Dále výskedky Ž2
A nakonec kategorie M
Nyní fotografie vítězů. A také mají fotku s nestory této soutěže, Frantou Lupačem OK2LF a Jardou Winklerem OK1AOU. Tito se střídají ve funkcích hlavních rozhodčích (pokud je MČR pořádáno na Moravě je rozhodčí OK1AOU, v Čechách OK2LF).
Takže kategorie Ž1
Kategorie Ž2
A nakonec kategorie M
Takže zdálo by se, že jsme u konce.... ale nikoliv. Franta nečekaně vyvolal Petra Ďuriše, mne a Petra OK2AIA... jako ty co měli na svědomí výrobky. Petr AIA jel již domů, takže chyběl. Já vychystával součástky pro stavebnice Ž1 i Ž2 s Martinem MRK, Petr AIA domluvil výrobu PCB přes ON Semiconductor. Co však mi nedá abych nezmínil je fakt, že mi nastaly velmi horké chvíle poté, když jsem obdržel PCB (výrobce Gatema) a elektronická kostka měla zrcadlově motiv i potisk. Velkým štěstím pro mne bylo, že jsem měl současně objednány PCB z Itead studia... takže u Ž2 jsme použili tyto a Gatemu budeme reklamovat.... Opravdu nevím co se v této firmě děje. V práci jsem se setkal s problémy u prokovek a toto pro mne byla prakticky poslední kapka.
Takže nyní fotka pachatelů soutěžních výrobků. Nefotím se rád, ale tak nic mi nezbylo, než jít :D .
Franta také odměnil Martinu, jedinou holku mezi tolika kluky.
Aby nebylo ostatním účastníkům líto, dostali také nějaké dárečky a pamětní listy za účast.
Následovalo celkem překvapení. Loni v Olomouci pro spěch chybělo vyhodnocení krajů. Tentokrát jsme věděli, že se nám podařilo o doslova několik bodů předstihnout pořádající (a téměř stabilně velmi silný) Moravskoslezský kraj. Franta LF si při vyhlášení také musel rýpnout, že jsme dříve moc nejezdili, ale že vystrkujeme růžky... a že nám vyjímečně dovolí být první :D. Uvidíme Franto jak se bude dařit. Mě letoškem odpadává silný "kalibr". Mé svědomí je čisté, protože nepřímo jsem pomohl MS kraji zase s Pepou. Když se zamyslím, tak okres Vsetín byl ještě před několika lety pod Severomoravským krajem a soutěžili jsme tak společně. Uměle vytvořené rozdělení a tím spadnutí našeho okresu pod Zlínský kraj, které je naprosto nepřirozené, mne štve už delší dobu. Aktivita kroužků ve Zlíně a okolí je v případě soutěží nulová.... snad se to časem zlepší.
A to překvapení??? Když mi říkal Franta něco o tom, že musí dovézt dort, myslel jsem, že je to v rámci jeho kulatin (50) s působením v kroužku. Tak ne....
Vyvolali vedoucího vítězného družstva ...
S rozpaky jsem vyšel, oficiálním vedoucím jsem pověřil Lukášova taťku...ale ten poslal mě :D
Výsledky družstev
Nakonec následoval pověstný "hrabák" neboli ekologická likvidace :D. Místo šrotování ještě využitelných věcí by si mnohé firmy mohly vzít příklad a poskytnout věci kroužkům k "recyklaci" a výuce.
Nejprve byla vypuštěna do druhého patra Martina, coby jediná holka, a chvíli po ní vítězové každé kategorie. Po další chvíli následoval zběsilý dupot zbytku účastníků po schodech a bylo lepší ustoupit do bezpečí :).
Nám už zbývalo jen dobalit věci a odjezd domů. Nepočítali jsme s dalším nocováním. Zbývalo naporcovat "medvěda", což vzhledem k zavřené kuchyni a nedostatku obalového materiálu byl téměř neřešitelný problém. No nakonec se něco podařilo sehnat a tak Martin i Ondra dostali na cestu svou část podílu dortu.
Co říct na závěr? I přes práci s chystáním, stresy s přípravou kluků a hlavně s PCB, musím zhodnotit toto MČR z mého pohledu jako velmi podařené. Řeknete si, proč ne, když jsme vyhráli, ale v tomto je něco jiného. Pro mne to byla možnost alespoň částečně nahlédnout "pod pokličku" příprav MČR. A tak jsme se alespoň předběžně domluvili s Frantou, že příští MČR by se mohlo konat v Rožnově p.R. Reakci Jardy OK1AOU jen tak nezapomenu "v Rožnově to už nebylo hodně dlouho".
Tak snad to dobře dopadne a za rok se setkáme v Rožnově. A jak podotkl Franta OK2LF, s novými donesenými výrobky!
Na tomto místě je třeba poděkovat všem sponzorům a přispěvatelům počínaje ČRK, TME a dalším. Samozřejmě také ON Semiconductor.
73! Robin OK2UWQ
PS: účastníci soutěže, kteří máte zájem o fotky, zašlete mi email, pošlu Vám link ke stažení. A pokud ho neznáte, hledejte kontakt na těchto stránkách ;).
GPS souřadnice měl Franta OK2LF naprosto přesné a tak jsme dorazili bez komplikací až na místo konání soutěže - Střední školu technickou v Opavě. Po zaregistrování u prezence a ubytování jsem tentokrát měl i jiné úkoly a tak mě docela mrzelo, že jsem neměl kdy s kluky zajít na zmrzlinu a zopakovat si také záležitosti z elektroniky, které by se mohly vyskytnout v testu.
Vzhledem k tomu, že jsem se podílel na přípravě výrobků pro kategorii mladších a starších žáků, delegoval jsem vedoucího družstva na Lukášova taťku. Z diskuze s Frantou a Petrem OK2AIA jsme zvolili konstrukci sirény a elektronické kostky s krabičkou. Výrobek pro kategorii mládež, digitální C-metr, chystal Petr Ďuriš z Olomouce.
S Petrem AIA jsme navrhli časování tak, že v klidu děcka zvládnou nejen vlastní stavbu, ale také vrtnutí krabičky... Bohužel nakonec přímo na místě se porotci rozdělili na dva tábory, ti co nechtěli krabičku hodnotit a ti co ano. A tak nakonec jsme ustoupili a nechali krabičku děckám k výrobku, aby si mohli výrobek zkompletovat doma a pochlubit se tak mezi kamarády. Co si budeme povídat, kus osazeného PCB s dráty nevypadá tak zajímavě jako když je v krabičce.
Po ubytování měli kluci dostatek času si popovídat s ostatními účastníky, také předat své donesené výrobky a obhlédnout konkurenci.
Na zahájení soutěže jsme se přesunuli do jídelny školy, kde nás uvítal nejen Franta OK2LF za Český radioklub, ale také zástupci města a sponzorů.
 |
 |
 |
| uprostřed "moji" kluci za Zlínský kraj (Lukáš, Ondra a Martin) a kluci z Moravskoslezského kraje (Andrej, Pepa) |
Přiblížila se doba testů a s ním i nervozita. Nevím kdo byl více nervózní, jestli já nebo kluci.... v každém případě mne přípravy tak zaměstnaly, že jsem si ani nestihl vyřídit cestovné, za což mi posléze Franta LF vynadal... no co už.
A jdeme na testy. Nejprve fotky nejmladších, tj. kategorie Ž1.
 |
| Ž1 čeká na testy |
 |
| a píšeme... jen hlavní rozhodčí už zapoměl, jak dokáže znervóznit koukání přes rameno při písemkách. My o něco mladší si to ze školy ještě pamatujeme... no po chvíli šel omrknout i další kategorie. |
 |
Ve stejnou chvíli u starších žáků byla situace podobná:
 |
| rozdávají se testy |
 |
| a píšeme, mozek jede na plné obrátky |
 |
| Ondra v koutě, ale ne za trest... místo si vybral sám :) |
 |
| Andreji, hlavu výš, píšeš skoro nosem ;) |
A co kategorie M-mládež?
 |
| testy téměř rozdány |
 |
| a čekáme na povel k otočení testů |
 |
| někteří maji z otázek asi těžkou hlavu |
 |
| k čemu kalkulačku? Jak jsem viděl testy, dalo se vše spočítat z hlavy. |
Po dopsání testů jsme s kluky probírali co věděli a co ne. No netřeba říkat, že udělali chyby především z nervozity a Martin dokonce jeden vzoreček napsal správně a pak jej opravil na špatný. No bylo jasné, že nervy pracovaly. Byl jsem zvědavý jak dopadli. V mezičase nás ředitel školy zavedl do dílen, kde si kluci mohli prohlédnout stroje a vybavení školy k odborné výuce žáků. Foťák jsem sebou neměl, protože jsem se o odchodu dozvěděl na poslední chvíli. Škoda. Třeba mi někdo z těch co foťák měli poskytne fotky a pak zde dodám.
Po večeři měli kluci čas k diskuzi s ostatními nebo se mohli vypravit na obhlídku Opavy, my starší jsme se vypravili doslova za roh trochu pokecat, mnozí jsme zavzpomínali na své mládí a účasti na těchto soutěžích. No a také diskutovali, kdo se dá na organizaci MČR příští rok.
Ráno jsem nějak nemohl dospat, tak jsem i bez budíku vstával před 6 a na chodbě jsem potkal Petra Ďuriše, který šel chystat stoly pro stavbu soutěžních výrobků. Tak jsme alespoň přichystali většinu ještě před budíčkem (7:30) a já tak měl čas s kluky probrat po ránu výsledky testů. Nedopadli jsme špatně, což kluky potěšilo. Nicméně kluky v Mku čekal poměrně složitý výrobek a nebylo vůbec jisté jak dopadnou. Proč říkám kluci, když mám v Mku jen Martina? Inu protože Martin a Pepa (za MSK) jsou spolužáci a já loni Pepovi poskytl součásky i PCB k ověření SMD verze RLCmetru, která mi už od ET2013 leží v šuplíku a nebyl čas (a ani chuť) ověřit, že PCB je v pořádku. Schéma bylo stejné jako klasická verze, kterou stavěli kluci na ET. Důvod proč to zmiňuji se dočtete na konci :).
Po snídani byla chvíle, aby si soutěžící přichystali vybavení. V 9h dostali všichni stavebnice a začala stavba. Já přichystal pro Ž2, vzhledem k poměrné jednoduchosti, trochu test pozornosti a inteligence. Inu někteří se ozvali hned, že podle BOMky mají některých součástek víc (jedna hodnota) a jiné (jeden kondenzátor). Co mě však dostalo bylo to, že někteří s tím přišli až po hodině stavby! To neposlouchali na začátku, když se začali ozývat první nespokojení? No budiž, každý má navyklý jiný postup práce. Já jim říkal, že nejsou automatické osazovačky a že mají používat schéma ke kontrole.
A nyní fotky z práce na soutěžním výrobku. Nejprve Ž1, kteří stavěli tříhlasou sirénu.
 |
 |
 |
 |
 |
| Martina Hanusová, jediná holka v této kategorii, ale i v MČR. Holek je v této soutěži málo a jsme rádi,když se nějaká o elektroniku zajímá. Martina doplnila družstvo Pardubického kraje a nevedla si vůbec špatně. |
 |
| a její bratr Michal. |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| I tak malí už ví, k čemu je odsávačka cínu. |
A nyní kategorie Ž2. Stavěli elektronickou kostku a díky dohodě, že krabičku vrtat nebudou, měli téměř všichni hotovo před limitem, až na jednu výjimku. Myslím, že většina neměla absolutně problém. Jen dva soutěžíci měli problém s pájením tlačítka a vypínače na přívody. Jeden dokonce tvrdil, že jsou ty součástky na nic. Inu to by měli problém všichni, nehledě na to, že v kategorii Ž1 měli obdobné přepínače a problémy nebyly.
 |
| Ondra s Andrejem makají.... |
 |
 |
 |
 |
 |
| a sází se LEDky |
 |
 |
| Tento soutěžící odevzdal první. Výrobek mu trval něco přes hodinu, což by odpovídalo odhadům časování. |
Nakonec tzv. královská kategorie M-mládež. Ti měli hoodně složitý výrobek, jak znám Petra Ďuriše, dalo se to očekávat. Jsem velmi rád, že nezvolil stavbu na univerzál, ale na druhou stranu se rozhodl vyrábět plošné spoje svépomocí a tak i vrtal díry. No nezáviděl jsem mu, protože chystal 20ks stavebnic (tak jako já pro každou kategorii), ikdyž nakonec bylo pouze 8 soutěžících. Při 350ks děr na stavebnici, pokud si dobře pamatuji, měl za sebou 7000 vyvrtaných děr. Petře smekám!!!
Fotek u kategorie M dávám více, přeci jen to byl docela záběr pro kluky a je vidět postup stavby :)
 |
 |
 |
 |
 |
| Většina si podle Petrových instrukcí nejdříve pečilivě zkontrolovala součástky a pak začali studovat manuál. |
 |
 |
 |
| a pájíme, někteří začali s hlavní deskou, jiní zase s deskou displeje.... Martin je zatím v klidu.... |
 |
 |
 |
 |
 |
| o něco později...někteří už mají desku displeje hotovou, jde se na hlavní desku |
 |
 |
 |
| I Martin pokročil... ale do časového limitu mu zbývá už jen cca 40minut. Nervozita je u něj vystupňovaná, je to vidět na první pohled. Petr mi říkal, abych mu donesl štamprli... smůla, neměl jsem nic po ruce :). Rozhodčí už kategorii M prodloužili čas o 40min. V limitu by to nakonec udělali jen 2. V prodlouženém limitu nakonec 5. |
 |
| Martin už dělá propojky mezi deskami |
 |
| Pepa taky finišuje v těsném závěsu |
 |
| Další soutěžící ještě mají co dělat |
Jak se ukázalo, obtížnost výrobku byla velká. Petr Ďuriš nemívá malé nároky a je to poznat na jeho svěřencích. Martin MRK odevzdal jako druhý svůj soutěžní výrobek a chvíli po něm i jeho spolužák Pepa. Nakonec odevzdali 4 v prodlouženém limitu funkční výrobky, jeden částečně funkční a ostatní neměli dokončeno. S Petrem jsme se shodli, že u většiny zapracovala nervozita z časového tlaku. Martin byl klidný do té doby, než zjistil, že mu dochází čas a má spoustu práce před sebou. Nemyslím si, že to bylo u ostatních jiné.
Petr už den předem přiznal, že možná obtížnost trochu přepískl, ale na rozdíl od univerzálů loni, nemám důvod mu něco vytýkat. Já se podobně "vykoupal" loni na okrese se stavebnicí kecafonu. Možná by stálo za zvážení občas v kroužku zkusit stavbu výrobku na čas, ale zároveň kvalitně. Jenže ono se to hezky říká a špatně dělá... navíc, zde na MČR jsou reprezentanti toho nejlepšího v republice, ikdyž je znát, že některé kraje mají zřejmě velmi nízkou konkurenci soutěžících. Jinak by nebylo možné vidět u některých jedinců problémy, které jsme viděli. Nemíním ukazovat, je to spíš poznámka k vedoucím kroužků, aby si vzali příklad od "konkurence". Přeci jen je to jejich vizitka co jejich svěřenci umí.
Po výrobě soutěžního výrobku následoval oběd a poté výlet do bunkru u Darkoviček a do Hrabyně. Popravdě, vzhledem ke stísněným podmínkám v bunkru mám pouze 1 fotku a tak ji sem ani nedávám, ostatně většina se tam může zajet podívat osobně.
Myslím, že nyní je prostor pro názornou ukázku úrovně dovezených (domácích) výrobků soutěžících.
Kategorie Ž1
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Lukášův RLCmetr |
 |
 |
Kategorie Ž2
 |
 |
| Ondrův zesilovač |
 |
 |
 |
Kategorie M
 |
 |
 |
 |
| Martinův TRV 28/144MHz |
 |
 |
| Pepův SMD RLCmetr.... ale mrzí mne, že i přes mé připomínky, aby udělal popisky... "neměl" čas... A k tomu všemu zapoměl dokumentaci doma, tak využil možnosti dodat ji v elektronickém stavu :).... |
 |
 |
 |
Po návratu nás čekala večeře a slavnostní vyhlášení výsledků. Protože výsledky byly vyvěšeny na tabuli již před večeří, všichni jsme věděli jak to dopadlo. Nezastírám, že jsem doufal v umístění především Martina na medailových místech. Jeho konstrukce transvertoru nebyla zrovna jednoduchá (ikdyž někteří mu říkali, že loni Picastar byl mnohem složitější), přeci jen TRV si dělal od návrhu sám a já s ním trávil hodně času při "výuce" návrhu VF obvodů, konzultacích, měření atd... Prostě oba jsme dělali vše, aby dopadl co nejlépe na této soutěži, protože měl poslední možnost se letos zúčastnit. No nakonec kluci dopadli mnohem lépe než jsem očekával.
Nejprve výsledky Ž1
 |
Dále výskedky Ž2
 |
A nakonec kategorie M
 |
Nyní fotografie vítězů. A také mají fotku s nestory této soutěže, Frantou Lupačem OK2LF a Jardou Winklerem OK1AOU. Tito se střídají ve funkcích hlavních rozhodčích (pokud je MČR pořádáno na Moravě je rozhodčí OK1AOU, v Čechách OK2LF).
Takže kategorie Ž1
 |
 |
Kategorie Ž2
 |
 |
A nakonec kategorie M
 |
 |
Takže zdálo by se, že jsme u konce.... ale nikoliv. Franta nečekaně vyvolal Petra Ďuriše, mne a Petra OK2AIA... jako ty co měli na svědomí výrobky. Petr AIA jel již domů, takže chyběl. Já vychystával součástky pro stavebnice Ž1 i Ž2 s Martinem MRK, Petr AIA domluvil výrobu PCB přes ON Semiconductor. Co však mi nedá abych nezmínil je fakt, že mi nastaly velmi horké chvíle poté, když jsem obdržel PCB (výrobce Gatema) a elektronická kostka měla zrcadlově motiv i potisk. Velkým štěstím pro mne bylo, že jsem měl současně objednány PCB z Itead studia... takže u Ž2 jsme použili tyto a Gatemu budeme reklamovat.... Opravdu nevím co se v této firmě děje. V práci jsem se setkal s problémy u prokovek a toto pro mne byla prakticky poslední kapka.
Takže nyní fotka pachatelů soutěžních výrobků. Nefotím se rád, ale tak nic mi nezbylo, než jít :D .
 |
Franta také odměnil Martinu, jedinou holku mezi tolika kluky.
 |
 |
Aby nebylo ostatním účastníkům líto, dostali také nějaké dárečky a pamětní listy za účast.
 |
 |
Následovalo celkem překvapení. Loni v Olomouci pro spěch chybělo vyhodnocení krajů. Tentokrát jsme věděli, že se nám podařilo o doslova několik bodů předstihnout pořádající (a téměř stabilně velmi silný) Moravskoslezský kraj. Franta LF si při vyhlášení také musel rýpnout, že jsme dříve moc nejezdili, ale že vystrkujeme růžky... a že nám vyjímečně dovolí být první :D. Uvidíme Franto jak se bude dařit. Mě letoškem odpadává silný "kalibr". Mé svědomí je čisté, protože nepřímo jsem pomohl MS kraji zase s Pepou. Když se zamyslím, tak okres Vsetín byl ještě před několika lety pod Severomoravským krajem a soutěžili jsme tak společně. Uměle vytvořené rozdělení a tím spadnutí našeho okresu pod Zlínský kraj, které je naprosto nepřirozené, mne štve už delší dobu. Aktivita kroužků ve Zlíně a okolí je v případě soutěží nulová.... snad se to časem zlepší.
A to překvapení??? Když mi říkal Franta něco o tom, že musí dovézt dort, myslel jsem, že je to v rámci jeho kulatin (50) s působením v kroužku. Tak ne....
Vyvolali vedoucího vítězného družstva ...
 |
 |
Výsledky družstev
 |
Nakonec následoval pověstný "hrabák" neboli ekologická likvidace :D. Místo šrotování ještě využitelných věcí by si mnohé firmy mohly vzít příklad a poskytnout věci kroužkům k "recyklaci" a výuce.
Nejprve byla vypuštěna do druhého patra Martina, coby jediná holka, a chvíli po ní vítězové každé kategorie. Po další chvíli následoval zběsilý dupot zbytku účastníků po schodech a bylo lepší ustoupit do bezpečí :).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Nám už zbývalo jen dobalit věci a odjezd domů. Nepočítali jsme s dalším nocováním. Zbývalo naporcovat "medvěda", což vzhledem k zavřené kuchyni a nedostatku obalového materiálu byl téměř neřešitelný problém. No nakonec se něco podařilo sehnat a tak Martin i Ondra dostali na cestu svou část podílu dortu.
 |
 |
| nic lepšího nebylo po ruce, ale šlo to :) |
 |
| Pro Ondru dojeli rodiče se sourozenci... Přebírá svůj díl za snahu. |
Co říct na závěr? I přes práci s chystáním, stresy s přípravou kluků a hlavně s PCB, musím zhodnotit toto MČR z mého pohledu jako velmi podařené. Řeknete si, proč ne, když jsme vyhráli, ale v tomto je něco jiného. Pro mne to byla možnost alespoň částečně nahlédnout "pod pokličku" příprav MČR. A tak jsme se alespoň předběžně domluvili s Frantou, že příští MČR by se mohlo konat v Rožnově p.R. Reakci Jardy OK1AOU jen tak nezapomenu "v Rožnově to už nebylo hodně dlouho".
Tak snad to dobře dopadne a za rok se setkáme v Rožnově. A jak podotkl Franta OK2LF, s novými donesenými výrobky!
Na tomto místě je třeba poděkovat všem sponzorům a přispěvatelům počínaje ČRK, TME a dalším. Samozřejmě také ON Semiconductor.
73! Robin OK2UWQ
PS: účastníci soutěže, kteří máte zájem o fotky, zašlete mi email, pošlu Vám link ke stažení. A pokud ho neznáte, hledejte kontakt na těchto stránkách ;).